Kávovník
Kávovník je velmi rozšířená rostlina, která roste v celém tropickém a subtropickém pásmu. Její plody putují zpracované do zbytku celého světa, do každé země. Tuto rostlinu řadíme mezi ovocné rostliny. Pěstuje se zhruba v 70 zemích světa. Pěstitelé rostlinu různě kultivují, roubují a řízkují, aby byla odolnější a měla více plodů.
Výška různých druhů kávovníků je rozdílná - některé kávovníky řadíme mezi keře, jiné mezi stromy, protože dorůstají výšky až 15 metrů. Podle podnebí rostou kávovníky buď v podrostu vyšších stromů, chráněné před ostrým sluncem, nebo na přímém slunci v oblastech, kde slunce nepálí tak silně.
Kávovník patří do rodu Coffea, který řadíme do čeledi mořenovitých (rubiaceae), jež zahrnuje okolo pěti set rodů a šesti tisíc druhů. Rostlinky kávovníku mají velké, zelené a lesklé listy, které dorůstají délky až patnácti centimetrů.
Kávovníky se rozmnožují semeny - kávovými zrníčky - ze zralých plodů. Na plantážích se pěstují v lehké, výživné a hlavně kyselé půdě. Semena klíčí 3-4 týdny. První úroda záleží na druhu rostliny, ale zpravidla si na ni musí pěstitel počkat tři až čtyři roky. Přestože mohou kávovníky žít až padesát let, na plantážích pěstují farmáři stále nové a nové rostlinky a stále je přesazují.
Tyto rostliny mají několikrát do roka drobné bílé květy, které svou podobou připomínají jasmínové květy a jemně voní. Kávovníky kvetou jen pár dnů a z květů postupně rostou plody, které nazýváme kávové třešně.
Plody zrají 9-14 měsíců. Kávovníky mohou mít v jednu chvíli jak květy, tak zralé i nezralé plody. Zemědělci sklízí kávové třešně několikrát do roka, samozřejmě záleží na poloze plantáží.
Pokud není kávovník zvyklý na slunce, velmi rychle jej paprsky spálí. Podobně kávovníku nesvědčí ani zima. Při teplotách pod deset stupňů Celsia může snadno uhynout, neboť i v přírodě roste zejména v tropických oblastech.
Nezralé plody mají zelenkavou barvu, která se při dozrávání mění v červenou, tmavě červenou či fialovou. Jedině v tu chvíli jsou plody vhodné ke sběru. Zelené plody po utržení nedozrají a přezrálé jsou zkažené.
Zrnka jsou schována v peckovicích, které připomínají třešně. Jsou velké zhruba 1,5 centimetru. Na povrchu mají slupku (exokarp), pod ní dužinu (mesokarp). V dužině jsou dvě zelená kávová zrnka, která jsou k sobě otočena plochou stranou. Každé zrno má na sobě speciální vrstvu - pergamen (endokarp).Zrníčka obaluje ještě stříbrná blanka (integument). Pokud v plodu vyroste jen jedno zrno, má větší velikost a kulovitý tvar. Nazývá se pak perlové zrno.
Kávovníky potřebují teplejší a stálejší klima, proto se pěstují v oblastech okolo rovníku. Oblastmi pěstování kávovníku jsou: Střední a jižní Amerika, Afrika, Austrálie, Asie. Na světě existuje široká řada kávovníků, mezi nejznámější patří Arabica a Robusta. Druhy kávy se poté dělí na jednotlivé odrůdy, které většinou dostávají jméno podle plantáží, kde je farmáři vypěstovali.